Neustále probírání v týmu Habs: Úspěch a málo střel – Desharnais
Autor článku J.D. Lagrange, Senior Writer, All Habs Hockey Magazine (přeloženo do češtiny: Iveta Fojtíková)
Krásou každého sportu je, že vždy se tady najdou nějací oblíbenci fanoušků a také takoví, které fanoušci prostě rádi nemají. Zatímco oblíbenost se docela lehce vysvětluje, neoblíbenost není až tak zřejmá. Fanoušci použijí různé body, které se objeví mimo ledu k tomu, aby hráče neměli rádi. Snaha hráče nebo způsob jakým hrají na ledě, prostě podobné důvody se vždy najdou. Podobně jako to je např. v případě „odporu“ k Bradovi Marchandovi.
PENTICTION, BC. – A pak je zde David Desharnais. Zatímco he většina lidí vnímá jako hráče, který si všechno sám musel vydřít (nic nedostal jen tak) a tak vždy dokázat, že je legitimním NHL hráčem, který vydělá $3.5 milionu za sezónu. Avšak někteří z fanouškovské základny Canadiens ho prostě nikdy neměli v rádi a tento fakt je znám již nějakou tu dobu.
Co mně ale více či méně uvádí do rozpaků, je fakt a to nechci použít více drastické fráze, že tito fanoušci ho znatelně obviňují nebo prostě nemají rádi za něco, co sám nemůže ovlivnit. Je to spíše v rukách trenéra. Využítí Desharnaise a jeho umístění do středu. Tito fanoušci neměli rádi, že hrál na pozici centra v týmové top lajně i když zřejmě není jedničkou mezi centry (a také není placen jako jednička). I když jeho nejlepší přítel v týmu Max Pacioretty, mu hodně napomáhal.
Jak již odznělo, účelem této předmluvy není řešit důvody fanoušků, ale spíše se chci podívat na to, co vedlo k umístění Alexe Galchenyuka na post centra a co to přineslo týmu. Paralelně se chci podívat na Desharnaise, který byl „převelen“ do služeb „třetí“ útočné lajny. Slovo „třetí“ jsem dal schválně do uvozovek, jelikož kromě první lajny (to je jakákoliv lajna, kde bude Pacioretty), ti ostatní tři lajny mají čas strávený na ledě přibližně stejný a všechny přispívají k celkovému výsledku co se týče střílení gólů.
V této sezóně, Desharnais tráví v průměru 14 minut na ledě na zápas, co je jen o pár sekund méně než než Galchenyuk a přibližně 4 a ½ minuty méně než Tomáš Plekanec. Ale podívejme se na jeho výkon: není znám svým rychlým nástupem do nové sezóny. Desharnais doteď nasbíral 12 bodů ve 14 zápasech (anglický článek byl publikován 5.listopadu 2015, pozn. překladatelky) a má nakročeno k 70 bodům za tuto sezónu. To je bod za týmovým lídrem Andreiem Markovem, na kterého se bude dotahovat Plekanec, i když tráví na ledě méně času.
Mnoho lidí namítá, jak je to možné, když hraje s méně talentovanými hráči jako Dale Weise a Tomáš Fleischmann. Tento ještě na začátku sezóny neměl podepsán žádný kontrakt a akceptoval pozvánku do tréninkového kempu a podepsal PTO kontrakt (na „zkoušku“).
Ale přátelé, je to docela snadné pochopit. V posledních letech i když nebyl jasnou jedničkou mezi centry, Desharnais čelil na opačné straně soupeřovým top útocím, a bol v lajně společně s Paciorettym, který je nejlepším Habs útočníkem. Noc co noc potkával v zápasech jen ti nejlepší z ostatních týmů: Zdena Cháru, Victora Hedmana, Johna Carlsona a Ryana McDonagha a to jsou jen někteří z nich.
Jako centr ve třetí lajně, jen zřídka potkává tuto skupinu hráčů, často hraje proti třetí obranné lajně soupeře. Pro hráče rychlého a talentovaného jakým je Desharnais, který v minulosti čelil silnějším hráčům, to však dělá věci snadnějšími. I když není skutečným centrem první lajny, také ale není typickým centrem třetí lajny. Má hodně útočných zručností a patří mezi nejlepší týmové „nahrávače“ mezi útočníky.
Faktem možná bude, že nejlepší Desharnaisovou kvalitou v této sezóně je – že dělá své spoluhráče v lajně lepšími (hrají lépe). Dale Weise již nasbíral 7 golů v 14-ti zápasech a má nakročeno k 41 brankám! Ne, tuto bodovou hranici Dale nedosáhne, avšak musíme brát v potaz, že jeho kariérní rekord za sezónu je 29 bodů, které nasbíral v loňské sezóně. A je více než pravděpodobné, že překoná svůj rekord z loňské sezóny. Tomáš Fleischmann má zatím 10 bodů v 14-ti zápasech a míří k hranici 59-60 bodů. Hranici 61 bodů dosáhl již na Floridě v sezóně 2011-12 a jeho druhou nejlepší sezónou byla 2009-10, kdy nasbíral 51 bodů s Washington Capitals. A takovému startu vděčí Desharnaisovi, či si to lidé přiznají nebo ne.
V čase před zápasem s Islanders (hrál se 5.listopadu, pozn. překladatelky) pořád neskóroval Pacioretty. Tento stav již trval 5 zápasů. Nebuďme překvapení, pokud Michel Therrien udělá v soupisce změny a vráti Desharnaise k Maxovi a tak pomůže Maxovi se střílením gólů. A pokud takové rozhodnutí Therrien udělá, tak doufám, že fanoušci místo obviňování trenéra budou předvídaví a pochopí, že tam dá Desharnaise proto, aby pomohl svému nejlepšímu hráči skórovat a ne že tam Desharnaise pouze „umístil“ na pozici, kde fanoušci mají pocit, že nepatří.
Hra 3 na 3 v prodloužení funguje
Fanoušky v posledních letech unavovali neustálé vyústění zápasů do samostatných nájezdů. Jedná se o soutěž hokejových zručností, která rozhodne o vítězi zápasu. Liga se konečně rozhodla vyzkoušet návrh Kena Hollanda na hru 3 na 3 v prodlouženích. Jak efektivní to je? Tak se podívejme na stejné časové období z různých sezón, odehráno 180 zápasů a porovnání kolik z nich bylo rozhodnuto v samostatných nájezdech:
2011-12: 27 zápasů
2012-13: 25 zápasů
2013-14: 24 zápasů
2014-15: 25 zápasů
2015-16: 10 zápasů
Už jenom tohle je skvělý výsledek.Když „dáte“ NHL zručnosti na NHL led tak každý únik je dva na jednoho. Ve hře proti Ottawě, Max Pacioretty špatně přihrál a ztratil tak puk. Senators se tak dostali do „brejku“ ve třech na jednoho a skórovali. Kdyby ne, byla by tady velká šance, že by se Canadiens dostali do úniku buď jednoho nebo dvou hráčů proti brankáři. A to by bylo vzrušující!
Už jenom tohle je skvělý výsledek.Když „dáte“ NHL zručnosti na NHL led tak každý únik je dva na jednoho. Ve hře proti Ottawě, Max Pacioretty špatně přihrál a ztratil tak puk. Senators se tak dostali do „brejku“ ve třech na jednoho a skórovali. Kdyby ne, byla by tady velká šance, že by se Canadiens dostali do úniku buď jednoho nebo dvou hráčů proti brankáři. A to by bylo vzrušující!
Před pár lety jsem udělal studii a použil jsem BCHL (British Columbia Hockey League, pozn. překladatelky) jako příklad. V této lize, hrají pět minut 4na4 a pokud je stále remíza, hrají dalších pět minut 3na3. Nehraje se na samostatné nájezdy. Pokud je stále remíza i po těch 10 minutách prodloužení, je označený definitivně jako remíza a každý z týmů dostane po jednom bodě. Během sedmi let, pouze 2 % šech odehraných zápasů skončilo remízou! Podle mého názoru, tento formát by NHL mělo přijmout.
GoHabsGo
